90% lidí nevěří tomu, co si přečtou na Internetu
Velmi překvapivé výsledky přinesl výzkum, ve kterém byla zjišťována důvěryhodnost médií v očích veřejnosti. Zatímco například obsahu papírových periodik věří kolem šestnácti procent z celkového počtu 1973 dotázaných, knihám 56 procent, Internetu pouze 9 procent respondentů.
Toto zjištění na jednu stranu ostře kontrastuje s důvěryhodností knih a dá se předpokládat, že v brzké době nastane posun a za několik let bude Internet již natolik dominantním médiem, že bude pro většinu lidí hlavním zdrojem informací. Na druhou stranu důvěryhodnost Internetu poněkud snižuje to, co je současně jeho hlavní výhodou - totiž svoboda, která v konečném důsledku znamená, že na Internet může kdokoli vystavit jakékoli informace a vydávat je za pravdivé.
Podíváme-li se na základní rozdíl mezi knihou a Internetem, spočívá v první řadě v tom, že kniha musí před vydáním projít poměrně složitým procesem - nakladatel jí zhodnotí jako zajímavou, nastupují korektoři, kteří kontrolují jazyk, případně další lidé kontrolující faktickou stránku. Někdo tedy musí rozhodnout, že kniha vyjde a v jaké podobě a čtenáři tak dostávají "produkt", který prošel určitým "schvalovacím procesem". Na Internetu může publikovat skutečně každý a výběr informačních zdrojů a posuzování korektnosti informací zůstává jen na čtenáři, který se sám musí rozhodnout, zda se ještě na tu kterou stránku vrátí.
Jak se ukazuje, svoboda je výborná věc, ovšem za určitých předpokladů může mít za následek snížení důvěryhodnosti v systém, kde funguje. Je tedy na vydavatelích internetových periodik, aby přesvědčili čtenáře o tom, že jejich zpravodajství je nejen aktuální, pružné a zajímavé, ale také že informace v něm obsažené jsou důvěryhodné. |
