Nahrávací společnosti reagují na nabídku Napsteru
Napster ve snaze zachránit svou síť nabídl nahrávacím společnostem do pěti let rovnou miliardu dolarů. Na konci článku, ve kterém jsme o této události informovali, byla zmínka, že ani miliarda dolarů nemusí být nahrávacím společnostem dost. Pojďme se podívat na to jaké jsou první reakce těch nejvýznamnějších, jako je Universal Music, EMI, Sony, Warner Brothers či BMG.
Universal Music byla první a odpověděla způsobem, ze kterého je cítit spíše nedůvěra: "Je na zodpovědnosti Napsteru, aby přišel s vytvořením komunity založené na legitimním obchodním modelu a systému, který bude chránit naše umělce a autorská práva," stojí v prohlášení. "Nic z toho, co jsme slyšeli v minulosti a nic z toho, co slyšíme dnes, nás nepřesvědčuje o tom, že by byli schopni tento úkol splnit."
Tisková mluvčí EMI Amanda Conroy interpretovala podstatně smířlivější stanovisko: "Jestliže je zde zajímavý a přesvědčivý obchodní model, potom se o něj můžeme zajímat a podílet se na něm,".
Další z silné pětky, společnost Sony, se zatím k nabídce oficiálně nevyjádřila, zástupci Warner Brothers Music pak odmítli vydat jakýkoli komentář na toto téma.
Poslední z velké pětky, BMG Entertainment, podepsala již loni v říjnu s Napsterem dohodu a investovala do této služby 50 milionů dolarů, takže z této strany lze očekávat podporu, což potvrzují i slova prezidenta této společnosti Rolfa Schmidt-Holtze, který řekl: "Věříme, že nový návrh Napsteru je dobrým krokem, který podnítí hudební průmysl ke spolupráci."
Analytici, kteří se k návrhu Napsteru vyjádřili, předpokládají že je nepravděpodobné, že by nahrávací společnosti nabídku akceptovaly. Zdůvodňují to tím, že velké firmy budou chtít mít kontrolu nad šířením svých nahrávek přes Internet a nebudou tudíž chtít předat tuto moc komukoli jinému.
Jak nakonec Napster obstojí se svou nabídkou tedy nadále zůstává ve hvězdách. Pro nahrávací společnosti by tolerování této sítě bylo sázkou do loterie - pokud se obchodní model Napsteru ujme, může jim to přinést poměrně zajímavé zisky, ovšem hlavním manažerům jistě vrtá v hlavě, zda by vlastní obdobný systém nemohl přinést ještě více peněz.
Zajímavé jsou též reakce samotných uživatelů, kteří se v hojném počtu vyjadřují ke zpoplatnění této služby. V podstatě by se dalo říci, že se celá komunita, čítající podle posledních informací 57 milionů členů, rozdělila na dva tábory: první skupina případné zpoplatnění akceptuje, protože chápe, že hudba je v první řadě byznys (podotýkám: bohužel...), druzí naopak proti zavedení placeného systému protestují a poukazují na různé nedostatky výměnného systému, jako je například nižší kvalita záznamu ve srovnání s CD, pomalé stahování a velice častá nekompletnost souborů. Velmi nesouhlasně se pak většina uživatelů staví k plánovanému omezení kvality sdílených nahrávek na bitrate 128 kb/s a nižší a údajně připravované dodatečné zpoplatňování možnosti záznamu takto získaných písniček na CD nebo do přenosného přehrávače.
Úspěch komerčního modelu Napsteru je založen právě na tom, aby v komunitě zůstalo co možná nejvíce uživatelů, neboť čím více bude uživatelů, tím více bude v síti k dispozici souborů a tím bude o takovou síť větší zájem. Pokud počet uživatelů ochotných platit klesne pod kritickou mez (přesné číslo, kde se kritická mez nachází, si v současné době nikdo netroufá odhadnout), začnou uživatelé ztrácet zájem, přestanou platit a celá komunita se postupně rozpadne. Proto je velice důležité, aby Napster stanovil výši poplatků, která zajistí alespoň takový počet uživatelů, aby Napster mohl uhradit během pěti let nahrávacím společnostem slíbenou miliardu dolarů. |
