Jeden ze systémů platících za surfování končí
Firem nabízejících "placení za surfování" je na Internetu velké množství. Většina z nich má podobný systém: klient si nainstaluje aplikaci, která zajišťuje zobrazování reklamy (obvykle reklamních proužků) na obrazovce počítače. Za tuto reklamu dostává firma peníze od zadavatele reklamní kampaně, které v určitém (zpravidla utajovaném) poměru rozděluje mezi sebe a své klienty. Některé firmy platí uživatelům z celého světa bez jakýchkoli problémů (např. Spedia), jiné mají v pravidlech klauzule, jež různým způsobem omezují vyplácení odměn (např. omezení pouze na občany USA), bohužel existují i takové, které neplatí vůbec.
Zpočátku se tento systém marketingových kampaní jevil jako poměrně atraktivní metoda, neboť klienti obvykle musí při své registraci vyplnit formulář s celou řadou osobních údajů (finanční příjmy, zájmy a záliby, pracovní zařazení, rodinný stav, ...) a společnost tak získává databázi velmi cenných informací, jež jí umožňují přesné cílení reklamních kampaní. Zadavatel reklamy tak mohl například požadovat, aby jeho reklamní bannery byly zobrazovány pouze uživatelům, kteří se zajímají o obor, ve kterém jeho společnost působí.
Postupem času se ale ukázalo, že většina uživatelů se naučila okénko s reklamou na obrazovce ignorovat a úspěšnost reklamních kampaní tak dosahovala velmi nízkých čísel. Zadavatelé reklamy samozřejmě nechtějí investovat své peníze do kampaní, které jim nepřinesou patřičný efekt a postupně upouštějí od této formy propagace. Tím se trvale snižuje přítok finančních prostředků a firmy nabízející placení za sledování reklamních proužků musí přijímat nejrůznější opatření, aby nakonec neskončily tak, že budou vyplácet svým klientům více, než dostanou od zadavatelů reklamy. Často používaným způsobem je snížení částky, kterou uživatel dostává za hodinu sledování reklamního okénka, nebo omezení maximálního počtu započítávaných hodin měsíčně. Takový krok ale samozřejmě vyvolá protitlak ze strany uživatelů, kteří v mnoha případech ze systému vystoupí a se snižujícím počtem klientů pochopitelně klesá zájem zadavatelů. Tím nastává nekonečný kruh vedoucí zcela jednoznačně ke krachu celého systému.
Jednou z prvních významných společností, která vyhlásila ukončení činnosti, je AllAdvantage.com. Jako důvod uvádí na svých stránkách, že reklamní a kapitálový trh se změnil tak podstatným způsobem, že je nemožné pokračovat v programu placení za sledování reklamních proužků. Je otázkou, zda AllAdvantage je pouze první vlaštovkou signalizující nízkou rentabilitu tohoto typu reklamních systémů, po které bude následovat řada dalších, nebo zda jde pouze o ukázku špatně hospodařící společnosti, jejíž marketing nedokázal zajistit dostatečný přísun financí od zadavatelů reklamy. Je velice pravděpodobné, že v brzké době dojde k selekci tohoto trhu, na kterém nakonec zůstane pouze omezené množství nejsilnějších firem. Ty si mezi sebe rozdělí peníze zadavatelů a budou nadále více či méně úspěšně prosperovat. |
