Čím se prohřešilo Score? aneb Shrnutí faktů

• Platební neschopnost - patrně primární příčina všech problémů. O platební neschopnosti svědčí celá řada faktů jako je například nevyplácení honorářů nebo nehrazení závazků dodavatelům. Rada první: pokud jde o peníze, obcházejte Score hodně velkým obloukem.
• Nevyplácení autorských honorářů - tento problém se týká mně osobně a s velkou pravděpodobností i dalších přispěvatelů tohoto periodika. Nevyplacením honoráře Score ukázalo nejen svou nesolidnost (dohodnout se na podmínkách a pak tyto podmínky nedodržet považuji, a to ještě hodně slušně řečeno, za nesolidní jednání), ale i své finanční problémy. Rada druhá: nepište pro Score, neposkytujte práva na svá autorská díla, neboť tento časopis porušuje Autorský zákon.
• Neplnění slibů - velice zásadní chyba, která v očích mnoha čtenářů vrhla na Score stín a vytvořila tak celému časopisu image nedůvěryhodného média. Příkladem je například anketa o tom, zda se časopis zlepšil či nikoli, přičemž v případě, že by většina čtenářů odpověděla záporně, slíbil šéfredaktor a záhy po něm celá redakce přeběhnutí Staroměstského náměstí ve spodním prádle. Poté, co se ukázalo, že většina čtenářů se domnívá, že úroveň Score klesá, skončila anketa ve ztracenu a její výsledky nebyly zveřejněny. V některých případech se dá dokonce mluvit až o lhaní, například když šéfredaktor písemně přislíbil zaslání výhry "i kdyby ji měl koupit za své vlastní peníze," ovšem skutek nikde. Jak byste takové počínání nazvali vy? Rada třetí: nevěřte všemu, co si přečtete na stránkách Score. Ne vždy to musí být pravda.
• Nevydávání výher - nejvíce si čtenáři ve svých dopisech stěžovali na to, že vyhráli v nějaké soutěži a že nakonec nikdy nedostali svou výhru. Při pokusech o urgence se redaktoři Score nejprve snažili tvrdit, že výhra bude zaslána na adresu výherce, následně pak přešli k zapírání a odmítání komunikace se čtenáři. Co si asi máme myslet o médiu, které láká čtenáře na možnou výhru a tuto výhru pak nikdy nevydá? Možná by se tento postup dal označit jako klamavá reklama. Rada čtvrtá: pokud se časopis Score ještě někdy objeví na pultech a vy si jej koupíte, nezúčastňujte se žádných soutěží.
• Odmítání komunikace - jak bývá zvykem snad u všech společností, které se nacházejí v problémech, odmítá i Score komunikovat se svým okolím a to počínaje čtenáři a konče například žádostmi o vyplacení dlužených peněz. Do Score prostě můžete psát, mailovat, telefonovat a nikdy nedostanete odpověď. Patrně nejmarkantnější je toto chování u šéfredaktora Tomáše Zvelebila. Je poněkud zvláštní, že na vedoucí pozici v tak významném časopise, jakým Score donedávna bylo, sedí člověk, který nejen neumí komunikovat, ale ani nepovažuje za nutné omluvit se. Pokud bude na své židli sedět nadále a nezmění-li svůj přístup, je více než pravděpodobné, že zanedlouho nebude mít čemu šéfovat. Podle informací od čtenářů navíc soudím, že podobně na tom bude i zbytek redakce. Rada pátá: nepočítejte s tím, že by vám (zejména na nepříjemnou otázku) někdo ve Score odpověděl. Jakékoli pokusy jsou marné.
• Problémy s jazykovou korekturou - zde jde sice o podstatně méně závažnou chybu, nicméně kvalitní jazyková korektura by měla být jedním z pilířů každého dobrého časopisu. Pochopitelně se občas stane, že se do tisku dostane šotek, nicméně některé chyby jednoznačně ukazují, že někteří redaktoři mají problémy i se základy našeho rodného jazyka. Rada šestá: ve Score by si měli zajistit jazykovou korekturu. Otázkou ale je, zda si jí, vzhledem ke svým finančním problémům, mohou vůbec dovolit.

e-mail č. 1:

Inu, po přečtení tohoto článku vám něco musím říct. Score sem si přestal kupovat po čísle 71 a to z dobře známých důvodů. Sem rád že mé rozhodnutí nebylo unáhlené a stejný pocit měly určitě spousty dalších čtenářů - takhle to prostě už dál nešlo. Všichni schopní lidé šli pryč, s nimi i samozřejmě kvalita a od té doby je jediné co časopis prodává známé JMÉNO a MALÍ FAKANI. Toť vše. Skutečně se divím, že tenhle časopis ještě nezkrachoval - a to sem byl prosím dlouhá léta od začátku pravidelným čtenářem. Inu, všechno musí jednou skončit.

e-mail č. 2:

Převezmu článek www.1pcrevue.cz/ak0224.htm. Proti tomu zřejmě nebudete nic namítat.

Myslím, že uvedený a dobře popsaný problém není ještě tak tragický. Daleko horší je chování Score k vlastním čtenářům, kde se Score dopouští přímo podvodného jednání.

Jako zřejmě řada dalších čtenářů (sám vím ještě o jednom dalším) jsem se nechal nalákat na předplatné časopisu s dárkem optické myši. O problémech Score jsem nevěděl, neboť se tímto oborem příliš nezajímá. Šlo mi o tu myš a předplatné časopisu jsem chtěl dát synovy, coby dárek.

Nejenomže nedošla myš, jak bylo uvedeno - do měsíce, dokonce ani doposud nepřišlo jediné číslo časopisu. Bohužel jsem "bordelář" a ústřižek složenky jsem si neschoval. Ani ve snu jsem nepředpokládal takové jednání.

Myslím, že takto postižných osob je velké množství. S částkou 1600 Kč se k soudu nechodí a tak přemýšlím, co udělat. Možná by to vydalo také na zajímavý článek, ale zatím jsem v tomto ohledu nepodniknul žádném kroky. Nevím na koho se mám na straně Score obrátit. Rád bych požadoval navrácení peněz a odstoupení od kupní smlouvy pro nedodržení podmínek.

Netuším však, jak postupovat, neboť jsem (naštěstí) nic podobného doposud neřešil.

email č. 3:

No, že SCORE končí, je známo přinejmenším dva měsíce, a jak známo, kde nic není, ani smrt nebere. :( Ono obecně herní časopisy nejsou v ČR příliš dobrý byznys...

email č. 4:

Můj názor na score je stejný jako váš, ale tento názor už jsem získal asi před půl rokem, kdy jsem si předplatil časopis SCORE.

Pokud víte časopis score nabízel za předplatné myš Microsoft Intellimouse Optical (USB), která je dost dobrá už nemohl jsem to vydržet a nechal jsem si předplatit score k svátku. Bohužel jsem do této doby myš neobdržel. Po zavolání do score jsem se dozvěděl že myši nemaj že jich zatím poslali jen sto a že jim je dodavatel nedodává a že až je budou mít že mi je pošlou. Ale já si myslím že šlo jen o nachytání čtenářů aby si časopis předplatili co vy?

Chtěl bych, aby jste se v dalším článku taky podívali na toto odvětví. děkuji předem.

email č. 5:

Pan Kilian, problem je troch vacsi. Score totiz prestalo vychadzat v oktobry. Patrim k predplatitelom, takze sa nedivte ze Vam neposlali autorsky vitisek, nevidali casopis vobec. Takze ak budete z p. Bilkom rozpravat znovu, mozete nadhodit aj tuto temu.

Stastne vymahanie penazi.

email č. 6:

Někdo by se měl zaměřit také na vyplácení cen ze soutěží, v čísle 80 jsem vyhrál grafický akcelerátor a do dnešního dne jsem ho ještě nedostal. Na mé dotazy e-mailem na pana Zvelebila nikdo nereagoval. Jsem si jist, že nejsem zdaleka sám, takže tento problém je jistě vcelku ožehavý.

email č. 7:

Abych pravdu rekl slysel jsem jiz podobne zvesti, ale doposud jsem tomu neprikladal nejakou vahu. Toto me doslova sokovalo.

Preji hodne uspechu pri ziskavani honoraru.

Tolik tedy názory čtenářů časopisu Score, které mluví za vše. Jistě si podle nich sami uděláte obrázek o tom, co je toto periodikum zač a možná si také položíte otázku, jak je možné, že Score ještě existuje.

Každopádně s tímto tématem jistě v brzké době neskončíme, protože celá řada otázek zůstala bez odpovědí a celá řada problémů bez řešení. Jistě se budeme zabývat tím, jak postupovat při řešení sporu ohledně předplatného, za které měli čtenáři získat zajímavou cenu, ovšem podle všeho nedostal nikdo nic.

Autorská práva: Tento článek je možné v nezměněné podobě zdarma dále šířit bez jakýchkoli dalších omezení a bez povinností vyplývajících z Autorského zákona. Chcete-li jej například uveřejnit na svých internetových stránkách či jiným způsobem, nemusíte o tomto kroku informovat redakci a nevztahuje se na vás povinnost vyplacení honoráře.