Časopis Score? Ne, díky, raději snad...
Předchozí články na téma Score, jeho platební morálka a vztah ke čtenářům, zaznamenaly skutečně značnou pozornost čtenářů i médií. První dva díly se dokonce objevily na Světě Namodro, tedy na jednom z největších zpravodajských serverů zaměřených na informační technologie (zájemci najdou článek Aféra konce tisíciletí: Časopis Score nevyplácí honoráře. Bude soud?! zde a článek Časopis Score: Tušení skutečností zde). Pozornost celé kauze věnovala i další média, kterým touto cestou velice děkuji za podporu.
Těsně po začátku kauzy se mi dostal do ruky dopis Ing. Miroslava Mouchy a Zdeňky Březinové, který ukazuje celou řadu dalších nedostatků a triků, které Score v minulosti použilo na své čtenáře. U Score je například zcela běžné, že vyhrajete v soutěži, ovšem svou výhru nikdy nespatříte, nebo že je vyhlášena anketa, jejíž výsledky zůstanou čtenářům utajeny. Ostatně pojďme se podívat na zmíněný dopis, který tyto a další skutečnosti ukazuje v celé nahotě.
Vážená redakce, vážení čtenáři,
před nedávnem se na BonusWebu objevily dopisy pánů Anastasova a Rohlíka, jejichž zveřejněním se doslova strhla lavina reakcí vás, čtenářů. Od sympatizantů pana Anastasova, přes neorientující se hráče, kteří do problému nevidí (mezi než se ve vší skromnosti počítáme i my), až po sympatizanty pana Rohlíka. Tímto dopisem si netroufáme jakkoliv soudit, kdo z výše uvedených pánů má pravdu, protože nejsme zcela "in" - nikdy jsme totiž v žádném podobném časopise nepracovali; na co si ale troufáme, je nezaujatý pohled na tento časopis (hlavně pokud jde o plnění slibů čtenářům). Samozřejmě se to týká doby po "změně stráží" v časopise Score.
Jakmile se pan Zvelebil stal novým šéfredaktorem, dosadil si na místa svých kolegů - redaktorů své kamarády. Na tom by nebylo nic špatného - každý nový ředitel (šéf, boss) se snaží obklopit se lidmi, kterým důvěřuje a kteří důvěřují jemu. Nechceme ani nijak hodnotit kvalitu těchto "kde se vzali tu se vzali" redaktorů (to je věc názoru - někomu se může jejich styl psaní líbit, jinému ne a my se necítíme být v tomto směru kompetentní), ale zaráží nás, že si to může dovolit někdo, kdo se právě stal šéfredaktorem nejčtenějšího časopisu o počítačových hrách, a to přesně tři měsíce po svém příchodu do Score. Když si generální ředitel plzeňské Škodovky dosadí do správní rady své lidi, je to (bohužel) celkem jedno, protože se to zaprvé nikdo nedozví (že je tam dosadil on, a že jsou to jeho kamarádi) a za druhé je jedno, jestli danému problému rozumí, či nikoliv. Prostě si jen sedí ve správní radě, hlasují a požírají statisícové platy. Ovšem když do "prestižního" časopisu najednou dosadíte neznámé lidi, kteří do té doby v daném oboru nikde nepůsobili (tedy nikdy nepsali do časopisů o hrách), je to přinejmenším zarážející.
Tímto měl pan Zvelebil redakci vyřízenou (až později se mělo ukázat, že doslova), takže na řadu přišli čtenáři. Jak je přesvědčit, že nová redakce bude stejně dobrá jako ta minulá? Jednoduchou a vyzkoušenou cestou je výroba reklamních triků (samozřejmě nemůžeme vědět, jestli to byly skutečně předem plánované reklamní triky, nebo jestli jen pan Zvelebil "chlapsky" nesplnil, co slíbil - konečný efekt je stejný). Pan šéfredaktor se rozhodl, že udělá nějakou šaškárnu, aby byli jeho čtenáři spokojeni:
Score 68, srpen 1999, doslovný přepis ze strany 3, úvodník: "Pokud ve vánoční anketě nebude otázka: "Zlepšilo se v poslední době SCORE?" alespoň z 51 procent zodpovězena kladně, tak férově slibuji, že na Štědrý den přeběhnu - pouze v trenýrkách - Staroměstské náměstí."
A dále doslovný přepis ze Score 72, prosinec 1999, strana 6, úvodník: "Když jsme se na tomto místě setkali poprvé, tuším, že to bylo v čísle 68, slíbil jsem vám, že pokud ve vánoční anketě nebude převážná většina respondentů spokojena s vývojem Score, (ne)slavně přeběhnu Staroměstské náměstí jen tak, s pindíkem ovázaným okolo krku. (Všimněte si trapného pokusu o trapný vtip - než vtipkovat takhle, to je snad lépe nevtipkovat vůbec.) O dvě čísla později se k mému slibu připojil zbytek redakce, za což jsem jim vděčný. Sliby se mají plnit, a to nejen když o tom zrovna zpívá Janek Ledecký. Přesto v tomto čísle onu anketu nenajdete. Samozřejmě, že se z chlapeckého slova nehodláme vykroutit..."
Nemusíme snad čtenáře Score informovat o tom, že v samotném časopise se nikdy uvedená anketa ani další zmínky o ní neobjevily. Zhruba na týden se sice objevila na stránkách www.score.cz, ale zřejmě proto, že jednoznačně převládal názor, že kvalita Score šla v poslední době dolů, se rozhodl webmaster anketu vyhodit a NIKDY a NIKDE se její vyhlášení neobjevilo. "Chlapecké" slovo zůstalo jen slovem, nikdo nic nepřebíhal, ale svůj účel to zřejmě splnilo.
Dostáváme se k dalšímu triku, jak zvýšit náklonnost čtenářů, který Score bohužel také použilo, a který se tentokrát dotknul nás osobně. Tímto trikem jsou časté soutěže s "obrovsky drahými a nadupanými" cenami. Konkrétně se jednalo o soutěže INCUBATION (Score 69), PŘÍTMÍ (Score 69) a WIPEOUT 2097 (Score 70). Ve hře byly grafické akcelerátory, které byly v té době (více než před rokem) opravdu skvělé. A právě nám se podařilo dva z nich vyhrát. Jeden z nás vyhrál Voodoo 3 v soutěži INCUBATION (Score 69) a druhý stejný akcelerátor v soutěži PŘÍTMÍ (Score 69). Ani jeden z nás nikdy nic nevyhrál, tak si asi umíte představit, jaká byla naše radost, že najednou z ničeho nic máme grafický akcelerátor. Ta ovšem netrvala nijak dlouho. Proč? Velmi brzy jsme měli pochopit, že celá akce vyhlášením vítězů také skončila, a že redakce Score vůbec nemíní nějaké výhry někomu posílat. Samozřejmě jsme si to nechtěli nechat líbit a naše urgence a telefonáty nabíraly na síle. Jediným výsledkem bylo to, že se redaktoři nechávali před námi v telefonu zapírat a na maily jednoduše neodpovídali.
Když už někdo vyhlašuje takové soutěže, měl by snad mít tolik slušnosti, aby avizované výhry také zajistil a předal. Problémy s nespolehlivými subdodavateli jsou sice vysvětlením, nikoliv však omluvou. Jednu chvíli se zdálo, že to snad dokonce pochopil i pan Zvelebil - to když nám písemně slíbil zaslání výhry, "i kdyby ji měl koupit za své vlastní peníze". Dokonce si vyžádal (opětovně!) adresu, na kterou má výhru poslat. Samozřejmě jsme opět nedostali nic. Závěr nechť si laskavý čtenář učiní sám.
Ale pojďme dál, to zdaleka ještě není všechno, to nejlepší teprve přichází! Než se ale dostaneme k tomu, proč si většina z nás časopis kupuje (tj. proto aby se dočetli něco o nových hrách), podívejme se na zoubek další velkolepé akci časopisu Score.
Citujeme z čísla 73, strana 128 - 129, Hra století (zkráceno): "Je konec roku 1999 a tím pochopitelně i celého 20. století." ... "Alespoň stejně zajímavé jako anketa sama jsou i ceny, jež může každý, kdo hlasování zúčastní získat." (Všimněte si, že korektor(ka) časopisu Score naprosto kašle na svoji práci a konkrétně toto číslo se jen hemží chybami.) "Takže, aby byli styloví, deset vylosovaných získá předplatné Score, ovšem s tím, že jedno bude přesně na 100 let ..." (Správně: "aby byly stylové" -ty ceny. Dvě chyby v jedné větě, tomu se říká umění!!!)
Po všem, co už tady bylo napsáno, vám musí být jasné, že o anketě už nikdy nepadlo ani slůvko a nikdy jsme se nedočkali vyhodnocení. Čtenáři, kteří zapomínají, mají skvělou náladu, přestože je jejich oblíbené Score krmí jedním vypečeným trikem za druhým. Na ukázku přepisujeme další, poměrně nedávný:
Score 80, strana 130, Příště, doslovný přepis: "Díky šílené záplavě her, jež se na nás nahrnula tento měsíc, jsme neměli dostatek prostoru (a Diablovým kobkám ani času) pro otištění tématu zabývajícího se tvorbou úrovní do všech možných her (Quake, Unreal, Heroes of Might and Magic a další). Jistě se na nás nezlobíte a již v příštím čísle tento drobný "technický nedostatek" napravíme."
V čísle 81 skutečně bylo jako téma zvoleno "Urob si sám" neboli tvorba levelů do her, nicméně se zde objevily návody jen na Age of Empires 2 a Heroes of Might and Magic 3. Score 81, strana 42, doslovný přepis: "Příště si vezmeme na paškál akční hry, konkrétně Quake 3 a Half-Life." V dalším čísle (82) samozřejmě již tento seriál nepokračuje.
Myslíme si, že už je toho víc, než dost, takže už jen v bodech další "perly" :
- Score je jediný časopis v ČR, který si dovolil nezrecenzovat tak senzační a dlouho očekávanou hru, jakou Atlantis 2 bezesporu je. Nic bychom proti tomu neměli, jenže když tato hra dostala v jiných časopisech (Level) index 9,3, tak se nám zdá, že Score asi nezná žebříček dobrých her; jinak si neumíme vysvětlit, proč si tento skvost dovolí vypustit.
- Score je jediný časopis v ČR, který si dovolil udělat pravopisnou chybu už v launcheru (neboli spouštěči) Score CD. V minulé verzi Score Enginu, který byl na CD 67 - 77 jste měli možnost pokochat se krásnou hrubicí (doslovný přepis) "... a já Vás proto žádám, aby jste" Pro ty, kterým dělá český jazyk problémy (tedy hlavně redakci Score), raději napíšeme, že místo "aby jste" se ve spisovné češtině užívá "abyste". Možná si řeknete, že je to banalita, ale číst to 11x (každý měsíc, ve kterém byl tento engine použit) mi připadá poněkud trapné.
- Score je jediný časopis v ČR, který si dovolí vytisknout jeden, naprosto shodný článek ve dvou číslech. Schválně si nalistujte Score 76, stranu 12 - rubriku Čtvrtý rozměr a Score 80, stranu 14, rovněž Čtvrtý rozměr a porovnávejte. Jestli najdete jakýkoliv rozdíl, vyhráváte první cenu, a tou jest skvělé Voodoo 3! K dostání v redakci Score.
... a tak bychom mohli pokračovat ještě několik dalších stránek. Na závěr bychom chtěli říci, že (i když to tak možná nevypadá) proti Score, jako časopisu, nic nemáme. Je to snad dobrý časopis pro teenagery (i když dříve měl větší ambice). Rozhodně nechceme nikomu brát jeho názor na tento časopis ani nechceme nikomu vnucovat názor náš. Jestli se vám Score líbí, tak si ho klidně kupujte dál! Jenom vás prosíme, abyste si dopis ještě jednou v klidu přečetli a abyste konečně otevřeli oči a prohnilosti a finty (ať už jsou záměrné či nikoliv) redakce pana Zvelebila konečně prokoukli.
S pozdravem
Ing. Miroslav Moucha a Zdeňka Březinová
Poznámka: Tento dopis napsali bývalí čtenáři časopisu Score, kteří samozřejmě nevidí do vnitřních problému samotného časopisu.
Jak jste možná sami zjistili na základě tohoto dopisu, Score si to u řady svých čtenářů docela pěkně rozlilo a upřímně řečeno, ani se moc nedivím. Spíše se divím tomu, že takový časopis ještě vůbec nějaké čtenáře má, neboť konkurence v tomto segmentu trhu je poměrně silná a dle názorů mnoha lidí dosahují například Level nebo GameStar nejen vyšší kvality, ale především přistupují ke čtenáři úplně jiným způsobem.
Aférou Score budeme pokračovat i v zítřejším vydání, pro které připravujeme jakýsi souhrn chyb, nedostatků a prohřešků, kterými se tento časopis zapsal do historie jako časopis s nejhorším přístupem je čtenářům.
Autorská práva: Tento článek je možné v nezměněné podobě zdarma dále šířit bez jakýchkoli dalších omezení a bez povinností vyplývajících z Autorského zákona. Chcete-li jej například uveřejnit na svých internetových stránkách či jiným způsobem, nemusíte o tomto kroku informovat redakci a nevztahuje se na vás povinnost vyplacení honoráře.
|
